Ve vlastní postýlce nebo v manželské posteli s rodiči? Spaní miminka patří k nejspornějším tématům internetových diskusí a rozhovorů maminek. Rodiče rozděluje na dva tábory, které nemohou najít společnou řeč. Nejen laická veřejnost, ale i odborníci se různí v postojích a nalezení pravdy je tak v nedohlednu.
Názory stále mění. Před nějakými sto lety bylo zvykem, obzvláště v chudších početných rodinách, že miminko spalo v posteli s matkou. Prostor v chalupách byl omezený a na postýlku nebylo místo. V padesátých letech se trend úplně změnil. Cílem bylo matku a dítě co nejvíce rozdělit, aby se matka mohla věnovat budování socialistického státu. Dítě tak mohlo spát jedině v postýlce a nejlépe ve vedlejší místnosti. Na jeho pláč ohled neberte, ať jej nerozmazlíte - říkalo se.
V dnešní době se mnoho lidí navrací ke společnému spaní. Argumentují výhodami, jako je posílení rodinné intimity a utváření pozitivních vztahů mezí rodiči a dítětem. Jedním z důležitých důvodů je i noční kojení, které při společném spaní probíhá v podstatě bez probuzení miminka i maminky. Početní převahu mají stále rodiče, kteří ukládají své miminko do postýlky. Důvodem je pro ně potřeba vlastního prostoru a obavy ze zalehnutí dítěte. Pak jsou tady i rodiče, kteří oba přístupy kombinují podle aktuální potřeby. V období, kdy miminko v noci vyžaduje častější kojení nebo je neklidné a nemůže usnout, dávají přednost společnému spaní. Když začne spát klidněji a nebudí se tak často, vrací se k dětské postýlce.
"Každé dítě je jiné a potřebuje ke spánku něco jiného." říká maminka tří dětí Eva. "První dcera hned po návratu z porodnice usínala večer bez potíží a budila se až ráno. Ani o kojení v noci zájem neměla. Spala ve své postýlce a nebylo potřeba to měnit. Druhý syn spával velmi neklidně v postýlce i v manželské posteli. Třetí dcera byla hned od příchodu z porodnice s námi v posteli. Bylo to tak přirozené a hlavně pohodlné při nočním kojení. Do postýlky jsme ji dávali jen při denním spánku. Každý případ byl úplně jiný a dělali jsme jen to, co bylo právě nejlepší. "
Pokud se rozhodnete pro společné spaní, držte se následujících zásad:
- Do společné postele nikdy nelehejte pod vlivem alkoholu nebo prášků na spaní. Hrozí zalehnutí dítěte.
- Místnost musí být dobře větraná a nepřetopená.
- Dítě ke spánku oblečte spíš méně. Ve společné posteli se může přehřát.
- Spěte jen na dostatečně velké posteli s tvrdší matrací. Pozor na nekvalitní rozkládací gauče a mezery mezi matracemi.
- Pozor, ať dítěti nepřikryjete hlavičku. Volte pro něj raději lehčí přikrývku. Malé miminko může spát v zavinovačce.
- Pro denní spánek ho ukládejte do dětské postýlky, ze které nemůže spadnout na zem. Prohlédněte si naši nabídku dětských postýlek.
Ať už zvolíte kterýkoli přístup, vždy se řiďte svým pocitem. Nedbejte na názory rodiny, přátel, ani odborníků. Jen vy víte, co je dobré pro vás a vaše dítě. Spánek je důležitou součástí života, nabíjí novou energií a regeneruje tělo i mysl. Měl by být proto příjemný, ať už spíme samostatně nebo společně v jednom hnízdě.
Přečtěte si také článek 3 situace, kdy budete potřebovat monitor dechu.